Současný výzkum

Závažná nemoc představuje značnou psychickou zátěž

Pocity beznaděje, ztráta vůle žít, ztráta smyslu a pocitu důstojnosti, pocit, že jsem pro ostatní přítěží. Smutek a strach. To jsou příznaky existenciálního distresu (Reiche et al., 2018), který významně snižuje kvalitu života nemocných a jejich blízkých. Deprese, úzkost nebo porucha přizpůsobení se objevují u 29 % pacientů v paliativní péči a u 38 % pacientů v onkologické a hematologické péči (Mitchell et al., 2011).

Současné možnosti léčby existenciálního distresu jsou limitované

Přehledová studie a meta-analýza účinnosti standardní antidepresivní farmakologické léčby u pacientů trpících nádorovým onemocněním v časné a pokročilé fázi (10 výzkumných studií, 885 pacientů) neprokázala rozdíl mezi antidepresivy dvou různých tříd (SSRI a TCA) a placebem (Ostuzzi, Matcham, Dauchy, Barbui, & Hotopf, 2018).

Autoři starší meta-analýzy (Rayner et al., 2011) zaměřené na oblast paliativní péče (25 studií, 1197 pacientů s různými diagnózami) sice potvrdili rozdíl v efektu mezi antidepresivy a placebem, dodávají zároveň, že výsledek může být nadhodnocený selektivním publikováním.

Psychoonkologické intervence (psychoterapie, poradenství, relaxace, a další) mají u onkologicky nemocných (198 studií, 22 238 pacientů) malý až střední efekt na zmírnění psychického utrpení a zvýšení kvality života (Faller et al., 2013), jsou však časově náročné a málo dostupné.

Výzkum psychedeliky asistované psychoterapie přináší slibné výsledky

Současný výzkum potvrzuje bezpečnost psychedelik a naznačuje nebývalou účinnost psychedeliky asistované psychoterapie v mírnění úzkosti a deprese pacientů v pokročilých stádiích převážně onkologických onemocnění (Reiche et al., 2018).

Tři dokončené studie (dvojitě zaslepené, placebem kontrolované) hodnotily efekt jednorázového podaní psylocibynu v dávce 0,2-0,3 mg/kg. Vlastnímu podání látky vždy předcházelo 4-6 hodin přípravných sezení a následovalo 8-10 hodin tzv. integračních sezení.

První studii (n=12) provedl tým Charlese Groba z University of California Los Angeles (Grob et al., 1999), další (n=51) vedl Roland Griffiths na Johns Hopkins University, Maryland (Griffiths et al., 2016), třetí studii (n=29) realizoval Stephen Ross na New York University (Ross et al., 2016). Tyto studie popsaly rychlý, podstatný a dlouhotrvající efekt doprovázený zlepšením kvality života u 60-80 % zúčastněných nemocných i po 6 měsících od terapie.

Setrvalé zmírnění úzkosti a deprese bylo patrno u 60-80 % přeživších pacientů třetí studie i po 4,5 letech (n=14). Většina (71-100 %) přisuzovala pozitivní změny v kvalitě života psilocibynem asistované psychoterapii a zařadila ji mezi nejvíce zásadní a smysluplné životní zkušenosti (Agin-Liebes et al., 2020).

Dodatečná analýza dat (Ross et al., 2021) této studie také zjistila silné a dlouhotrvající snížení suicidality trvající šest a půl měsíce. Významné bylo i snížení pocitů ztráty životního významu, které si zachovávalo robustnost i v následných zkoumáních po 4,5 letech.

Jedinou moderní studii hodnotící vliv LSD asistované psychoterapie na úzkost asociovanou s život ohrožující nemocí realizoval Peter Gasser ve Švýcarsku. Potvrdila bezpečnost metody a dlouhodobé snížení úzkosti a úzkostnosti u 12 účastníků/pacientů (Gasser et al., 2014).

Pilotní otevřená studie potvrdila proveditelnost psilocybinem asistované psychoterapie, její relativní bezpečnost a efekt na zmírnění příznaků demoralizace u 18 pacientů s dlouhodobým AIDS. Tým Briana Andersona z UCSF zde nově vyzkoušel model skupinové přípravy a integrace (Anderson et al. 2020).

První dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná studie hodnotící efekt MDMA asistované psychoterapie na úzkost vážně nemocných (n=18) byla realizována v Kalifornii, pod vedením Philipa Wolfsona. Výsledky naznačují zmírnění úzkosti a dalších příznaků spojených s život ohrožující nemocí (Wolfson et al., 2020).

Autoři nedávného podrobného přehledu využití klasických psychedelik, ketaminu a MDMA v paliativní péči (Schimmel et al., 2022) konstatují, že klasická psychedelika typu LSD či psilocybinu jsou pacienty dobře tolerována, typicky mají jen nevýznamné vedlejší efekty a vykazují pozitivní účinky na depresi, úzkost a existenční distres a další oblasti z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Doklady o účinnosti ketaminu u tohoto druhu pacientů jsou srovnatelné s relativně robustními doklady o jeho účinnosti proti rezistentní depresi. Autoři ale zároveň zdůrazňují potřebu provedení rozsáhlejších studií s pokročilejší metodologií.

Zhruba ve stejné době vyšel i druhý podobný přehled (Maia, Beaussant & Mesquita Garcia, 2022) s prakticky totožnými závěry. Jeho autoři rovněž zdůrazňují nutnost budoucího výzkumu s kvalitnější metodologií, jenž by vykompenzoval metodologické nedostatky výzkumu minulého. Zmiňují také provázanost psychologického zdraví pacientů a prožitků fyzické bolesti a možný potenciál psychedelické terapie v této oblasti.

Podle Anthonyho Bossise (Bossis, 2021), psychologa a profesora psychiatrie na Newyorské univerzitě, popisuje řada účastníků snížení úzkosti a naopak zvýšení prožitků soucitu a lásky vůči sobě a ostatním poté, co se emočně obrátili směrem ke svému strachu a pocitů, které chovali ohledně smrti, a také zisk nových poznatků. Ačkoliv psychedelická zkušenost může být obtížná, podle výpovědí účastníků vedla k větší plnosti žití v přítomném okamžiku.

Není také zcela jasné, jaký kontext podání je pro využití psychedelik v paliativní péči nejlepší. Pro užitečnost standardních postupů svědčí řada ze studií citovaných výše, avšak existují i určité doklady, že pomoci může i podání psychedelika, konrétně ayahuascy, v rituálním kontextu (Maia, Daldegan-Bueno & Tófoli, 2021).

Výzkumy psychedeliky asistované psychoterapie u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním navazují na poznatky studií z 50.-70. let 20. století, které nenaplňují požadavky současné rigorózní metodologie. Vděčíme jim však za kvalitně zpracované kazuistiky a cenná vodítka pro terapeutickou praxi (Kast, 1966; Kast & Collins, 1964; Pahnke et al., 1969; Grof, Goodman, Richards & Kurland, 1973; Richards et al., 1980).

Postoje vůči psychedelikům v paliativě se liší

Názory pracovníků pečujících o pacienty s život ohrožující chorobou na využití psychedelik jsou komplexní. Podle nedávné malé studie na toto téma (Niles, Fogg, Kelmendi, & Lazenby, 2021) se v jejich náhledech objevují čtyři hlavní témata. Existenční distres považují za závažný a nedostatečně podchycený problém v rámci současného převažujícího rámce. Zároveň je na něj těžké aplikovat medikalizační přístup, spíše jde podle nich o psychosociálně-spirituální problém. Využití psychedelik je podle nich slibné, ale je potřeba jej více prozkoumat a získat lepší data. Jelikož nezapadají do současných modelů péče, zůstávají navíc podle oslovených pracovníků bariéry bránící jejich aplikaci. Náhledy pracovníků na pozici a potenciál psychedelik v léčbě se liší i podle jejich specializace (Mayer, LeBaron & Acquaviva, 2022).

V podobné studii (Beaussant et al., 2020) zaměřující se na názory expertů na paliativní péči se projevily podobné výsledky - postoje se mezi jednotlivými pracovníky významně liší, od velmi otevřených po velmi opatrné. Z této studie ale také patrně vyplývá, že alespoň část negativního náhledu expertů vychází z nedostatku informací ohledně bezpečnosti a potenciálních benefitů využití psychedelik v paliativní péči. I proto je potřeba, aby výzkum pokračoval.

Zdroje

Agin-Liebes, G. I., Malone, T., Yalch, M. M., Mennenga, S. E., Ponté, K. L., Guss, J., ... & Ross, S. (2020). Long-term follow-up of psilocybin-assisted psychotherapy for psychiatric and existential distress in patients with life-threatening cancer. Journal of Psychopharmacology, 34(2), 155-166.

Anderson, B. T., Danforth, A., Daroff, R., Stauffer, C., Ekman, E., Agin-Liebes, G., ... & Woolley, J. (2020). Psilocybin-assisted group therapy for demoralized older long-term AIDS survivor men: An open-label safety and feasibility pilot study. EClinicalMedicine, 27, 100538.

Beaussant, Y., Sanders, J., Sager, Z., Tulsky, J. A., Braun, I. M., Blinderman, C. D., ... & Byock, I. (2020). Defining the roles and research priorities for psychedelic-assisted therapies in patients with serious illness: Expert clinicians' and investigators' perspectives. Journal of palliative medicine, 23(10), 1323-1334.

Bossis, A. P. (2021). Psilocybin, spirituality, and palliative care: Research and implications. Alternative and Complementary Therapies, 27(1), 14-17. Citováno podle: Garcia, A. C. M., & Maia, L. D. O. (2022). The therapeutic potential of psychedelic substances in Hospice and Palliative Care. Progress in Palliative Care, 30(1), 1-3.

Faller, H., Schuler, M., Richard, M., Heckl, U., Weis, J., & Küffner, R. (2013). Effects of psycho-oncologic interventions on emotional distress and quality of life in adult patients with cancer: systematic review and meta-analysis. Journal of clinical oncology, 31(6), 782-793.

Gasser, P., Holstein, D., Michel, Y., Doblin, R., Yazar-Klosinski, B., Passie, T., & Brenneisen, R. (2014). Safety and efficacy of lysergic acid diethylamide-assisted psychotherapy for anxiety associated with life-threatening diseases. The Journal of nervous and mental disease, 202(7), 513. 

Griffiths, R. R., Johnson, M. W., Carducci, M. A., Umbricht, A., Richards, W. A., Richards, B. D., ... & Klinedinst, M. A. (2016). Psilocybin produces substantial and sustained decreases in depression and anxiety in patients with life-threatening cancer: A randomized double-blind trial. Journal of psychopharmacology, 30(12), 1181-1197.

Grob, C. S., Danforth, A. L., Chopra, G. S., Hagerty, M., McKay, C. R., Halberstadt, A. L., & Greer, G. R. (2011). Pilot study of psilocybin treatment for anxiety in patients with advanced-stage cancer. Archives of general psychiatry, 68(1), 71-78.

Grof, S., Goodman, L. E., Richards, W. A., & Kurland, A. A. (1973). LSD-assisted psychotherapy in patients with terminal cancer. International pharmacopsychiatry, 8, 129-144. 

Kast, E. (1966) LSD and the dying patient. The Chicago Medical School quarterly 26: 80-7.

Kast, E. C., Collins, V. J. (1964) Study of lysergic acid diethylamide as an analgesic agent. Anesthesia and analgesia 43: 285-91

Mayer, C. E., LeBaron, V. T., & Acquaviva, K. D. (2022). Exploring the use of psilocybin therapy for existential distress: a qualitative study of palliative care provider perceptions. Journal of Psychoactive Drugs, 54(1), 81-92.

Mitchell, A. J., Chan, M., Bhatti, H., Halton, M., Grassi, L., Johansen, C., & Meader, N. (2011). Prevalence of depression, anxiety, and adjustment disorder in oncological, haematological, and palliative-care settings: a meta-analysis of 94 interview-based studies. The lancet oncology, 12(2), 160-174.

Niles, H., Fogg, C., Kelmendi, B., & Lazenby, M. (2021). Palliative care provider attitudes toward existential distress and treatment with psychedelic-assisted therapies. BMC Palliative Care, 20(1), 1-14. 

Maia, L. O., Daldegan-Bueno, D., & Tófoli, L. F. (2021). The ritual use of ayahuasca during treatment of severe physical illnesses: a qualitative study. Journal of Psychoactive Drugs, 53(3), 272-282.

Maia, L. O., Beaussant, Y., & Garcia, A. C. M. (2022). The therapeutic potential of psychedelic-assisted therapies for symptom control in patients diagnosed with serious illness: a systematic review. Journal of Pain and Symptom Management.

Ostuzzi, G., Matcham, F., Dauchy, S., Barbui, C., & Hotopf, M. (2018). Antidepressants for the treatment of depression in people with cancer. Cochrane Database of Systematic Reviews, (4). 

Pahnke, W. N., Kurland, A. A., Unger, S., Savage, C., Wolf, S., & Goodman, L. E. (1970). Psychedelic therapy (utilizing LSD) with cancer patients. Journal of Psychedelic Drugs, 3(1), 63-75.

Rayner, L., Price, A., Evans, A., Valsraj, K., Hotopf, M., & Higginson, I. J. (2011). Antidepressants for the treatment of depression in palliative care: systematic review and meta-analysis. Palliative Medicine, 25(1), 36-51.

Reiche, S., Hermle, L., Gutwinski, S., Jungaberle, H., Gasser, P., & Majić, T. (2018). Serotonergic hallucinogens in the treatment of anxiety and depression in patients suffering from a life-threatening disease: A systematic review. Progress in neuro-psychopharmacology and biological psychiatry, 81, 1-10.

Richards, W. A., Rhead, J. C., Grof, S., Goodman, L. E., Di Leo, F., & Rush, L. (1980). DPT as an adjunct in brief psychotherapy with cancer patients. OMEGA-Journal of Death and Dying, 10(1), 9-26. 

Ross, S., Bossis, A., Guss, J., Agin-Liebes, G., Malone, T., Cohen, B., ... & Schmidt, B. L. (2016). Rapid and sustained symptom reduction following psilocybin treatment for anxiety and depression in patients with life-threatening cancer: a randomized controlled trial. Journal of psychopharmacology, 30(12), 1165-1180.

Ross, S., Agin-Liebes, G., Lo, S., Zeifman, R. J., Ghazal, L., Benville, J., ... & Mennenga, S. E. (2021). Acute and sustained reductions in loss of meaning and suicidal ideation following psilocybin-assisted psychotherapy for psychiatric and existential distress in life-threatening cancer. ACS pharmacology & translational science, 4(2), 553-562.

Schimmel, N., Breeksema, J. J., Smith-Apeldoorn, S. Y., Veraart, J., van den Brink, W., & Schoevers, R. A. (2021). Psychedelics for the treatment of depression, anxiety, and existential distress in patients with a terminal illness: a systematic review. Psychopharmacology, 1-19.

Wolfson, P. E., Andries, J., Feduccia, A. A., Jerome, L., Wang, J. B., Williams, E., ... & Doblin, R. (2020). MDMA-assisted psychotherapy for treatment of anxiety and other psychological distress related to life-threatening illnesses: a randomized pilot study. Scientific reports, 10(1), 1-15.